Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pracovní název: věci, co jsem neudělala
Bendová, Ivana ; Smetana, Matěj (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Má bakalářská práce analyzuje a rekapituluje mé studium na fakultě výtvarných umění, pomocí nerealizovaných projektů. Jsou to práce, které buď zůstaly jen v mé hlavě, nebo jsem jejich realizaci opustila v rozpracovanosti. Tento fiktivní materiál zpracovávám formou textů. Tyto texty jsou vzpomínky na mé tehdejší myšlenky a subjektivní popisy dějů ovlivněné mým okamžitým psychickým stavem. Jsou rekonstrukcemi vzpomínek. Vytvářím takto portfolio neuskutečněných prací, které jsem udělala formálně identické s již existujícím portfoliem mapujícím vzniklé realizace. Popřením pravosti vzniká polemika, které z nich je skutečné a které fiktivní. Práce je prezentována konfrontací obou portfolií v instalaci.
Hudební vzpomínání na Terezín
Toperczerová, Eliška ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o hudebním vzpomínání na Terezín. V jeho středu stojí František Tichý, ředitel Gymnázia Přírodní škola. V práci podrobuji analýze jeho pedagogickou, literární a dramatickou činnost, kterou zkoumám v kontextu širšího hudebního vzpomínání na Terezín. Ve svém hudebně-antropologickém výzkumu, jehož hlavními metodami bylo zúčastněné pozorování a polostrukturované rozhovory, jsem se snažila popsat, analyzovat a interpretovat: 1) jakým způsobem probíhá vyjednávání, tvorba a nácvik inscenací, v nichž František Tichý vystupuje jako dramatik, dramaturg, režisér a hudební dramaturg ve spolupráci se svými kolegy a žáky? 2) Jakým způsobem František Tichý tematizuje a využívá hudbu ve školních projektech Přírodní školy? 3) Jaký mají tato díla dopad na konstruování představ o terezínské historii? Vzniká využitím uměleckých děl terezínských autorů nějaký alternativní narativ, ve kterém se (především) hudba stává prostředkem pro vzpomínání? Teoreticky navazuji především na etnomuzikoložku Zuzanu Jurkovou, která se v rámci výzkumu na Fakultě humanitních studií zaměřuje na kolektivní hudební vzpomínání. Klíčová slova: etnomuzikologie, Přírodní škola, František Tichý, vzpomínání, Terezín
Pracovní název: věci, co jsem neudělala
Bendová, Ivana ; Smetana, Matěj (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Má bakalářská práce analyzuje a rekapituluje mé studium na fakultě výtvarných umění, pomocí nerealizovaných projektů. Jsou to práce, které buď zůstaly jen v mé hlavě, nebo jsem jejich realizaci opustila v rozpracovanosti. Tento fiktivní materiál zpracovávám formou textů. Tyto texty jsou vzpomínky na mé tehdejší myšlenky a subjektivní popisy dějů ovlivněné mým okamžitým psychickým stavem. Jsou rekonstrukcemi vzpomínek. Vytvářím takto portfolio neuskutečněných prací, které jsem udělala formálně identické s již existujícím portfoliem mapujícím vzniklé realizace. Popřením pravosti vzniká polemika, které z nich je skutečné a které fiktivní. Práce je prezentována konfrontací obou portfolií v instalaci.
Jak seznámit děti s tématem smrti?
BRISUDOVÁ, Eva
Práce se zabývá tématem Jak seznámit děti s tématem smrti. Sleduje především truchlení, přijímání a ovlivnění dětí v otázce smrti. Pohled sociologie, který se zabývá historickým a současným nahlížením na smrt. Zde je nastíněna problematika smrti a pohřbívání, se kterou úzce souvisí úmrtí blízkého člověka, smutek a vzpomínání pozůstalých. Práce dále ukazuje pohledy dětské literatury na téma smrti. Tato literatura se stává průvodcem dítěte pro pochopení pocitů vnímaných při osobním kontaktu se smrtí. Dále uvádí, jak dítě přijímá a jak je ovlivňováno smrtí během svého života. V neposlední řadě poukazuje na důležitost komunikace a vysvětlení stávající situace dítěti. Hlavní roli zastává rodina či odborná pomoc, která by měla být dítěti poskytnuta. Přínos této práce vidím v tom, že kriticky sumarizovala dostupnou českou literaturu a krátce porovnala se zahraniční.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.